Cohere míří na 5,1 mld. USD, LeCun zpochybňuje škálovací zákony

Nejzajímavější věc dnešního dne se skrývá mezi řádky: Yann LeCun, šestašedesátiletý a podle mnohých už spíš komentátor než výzkumník, vydal dva texty, které dohromady zpochybňují celý dosavadní recept na stavbu AI. Podle jednoho z nich model JEPA o 109 milionech parametrů porazil 72miliardový jazykový model v propojení obrazu a textu, a to s 42krát menším objemem trénovacích dat. Jeho druhý článek míří přímo na scaling laws, tedy představu, že stačí přidat výpočetní výkon a data a inteligence se dostaví. Dávám si pozor na přehnané závěry, protože jde o jednu úzkou úlohu a výsledky ještě nikdo nezopakoval. Ale pokud se v praxi potvrdí, že menší a chytřeji navržený model dokáže víc než brutální škálování, má to dopady daleko za hranicemi akademického sporu.

Ty dopady jsou hlavně ekonomické. Cohere právě uzavřela první část kola Series E a cílí až na 5,1 miliardy dolarů, přičemž se profiluje jako dodavatel suverénní AI pro státy, veřejné služby a obranu. Takové sázky dávají smysl jen ve světě, kde je výpočetní kapacita hlavní bariérou vstupu. Pokud LeCun a spol. mají pravdu, část té bariéry se může rozplynout. Naopak pro vlády, které chtějí mít AI pod vlastní kontrolou, by to byla dobrá zpráva: suverenita se dá snáz koupit, když nepotřebujete datacentrum velikosti malého města. Nechci tvrdit, že Cohere sází špatně, jen že její investoři v tichosti sázejí i na to, že scaling bude fungovat dál.

Apropos kontrola. Anthropic podle serveru Game Developer zasahuje proti tomu, aby se Claude používal k vytváření remaků populárních nebo připravovaných her. Považuji to za zajímavý signál, protože poskytovatelé modelů se tu dostávají do role, které se dlouho vyhýbali, tedy rozhodčího nad tím, co je legitimní využití a co obcházení cizích autorských práv. Kdo staví produkty nad cizími modely, měl by počítat s tím, že pravidla se budou zpřesňovat a že hranice nemusí být vždy předvídatelná. Zároveň DeepSeek vydal prototyp autonomnějšího kódovacího agenta a míří přímo na Claude Code. Konkurence na poli kódovacích agentů tedy sílí a právě tam se rozhoduje, kdo si udrží vývojáře.

Za pozornost stojí i střízlivější zpráva od Googlu. Computer Use přechází do fáze general availability, ale fungování se nemění: model akce jen navrhuje a skutečně je provádí až klientská aplikace. Je to užitečná připomínka, že za slovem „agent" se často skrývá méně autonomie, než marketing naznačuje. Meta mezitím prezentuje svůj nástroj Muse jako vůbec prvního osobního AI agenta pro každého a láká jím firmy z cestovního ruchu. Takové tvrzení bych si nechal ověřit v praxi, protože právě tohle slibuje půl odvětví už rok.

Demis Hassabis mezitím varuje, že svět není připravený na to, co přichází. Od nositele Nobelovy ceny to zní váženě, ale zůstává otázka, jak taková připravenost vůbec vypadá. Kdyby se potvrdilo, že není třeba pořád větších a dražších modelů, mohla by se debata o tom, kdo AI vlastní a kdo ji řídí, odehrávat úplně jinde, než jsme zvyklí. Jsme na to připraveni?